Pravoslavný církevní kalendář se skládá ze dvou „kalendářních kruhů“: z kalendária pevného a pohyblivého.
Data Paschy
Pevné kalendárium určuje, které svátky a které památky svatých připadají na dané určité datum (např. Narození Kristovo na 25. prosince, svatí Cyril a Metoděj na 11. května apod.); pohyblivé kalendárium určuje, kdy se slaví pohyblivé svátky, jejichž datum se každý rok mění (jsou to svátky s datem určovaným vzdáleností od Paschy čili Velikonoc, které připadají každého roku na jiné datum; pohyblivými svátky jsou dále např. letnice čili Padesátnice, Nanebevstoupení Kristovo, Květná neděle aj.)
Vysvětlivky:
1.) Rozdíl mezi gregoriánskou (římskou) paschou a pravoslavnou paschou. Zeleně je vyznačena shoda mezi oběmi pascháliemi.
2.) Rozdíl mezi gregoriánskou paschou a židovským svátkem pesach. ťerveně jsou vyznačeny případy, kdy římskokatolická paschálie předchází židovskou paschu, což posvátné kánony (7. a 70. pravidlo apoštolské; 1. pravidlo antiochijského sněmu) zakazují. (Pominuty jsou případy, kdy gregoriánská pascha je spolu s židovskou – s rozdílem jen jednoho dne. Ve 20. století byla gregoriánská pascha před židovskou /nebo se s ní přesně shodovala/ v letech: 1997, 1989, 1986, 1981 /shoda/, 1978, 1970, 1967, 1959, 1954 /shoda/, 1951, 1948, 1940, 1932, 1929, 1927 /shoda/, 1923 /shoda/, 1921, 1913, 1910, 1903 /shoda/, 1902.)
3.) Rozdíl mezi pravoslavnou paschou a židovským svátkem pesach. (Pravoslavná pascha se nikdy nedostává před židovskou, ani se s ní nespojuje, ani se k ní nepřibližuje na méně než pět dnů.) Gregoriánská a pravoslavná pascha připadá vždy na neděli. U židovského svátku pesach je pokaždé uvedeno, na který den v týdnu právě připadá.
Zdroj: www.pravoslavi.cz
