Je třeba mít na paměti, že rodinné vztahy cizích státních příslušníků se mohou řídit jiným než českým právním řádem. Zákon č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, v platném znění, stanoví, kterým
právním řádem se řídí rodinné vztahy cizích státních příslušníků. Z tohoto zákona vyplývají mimo jiné následující skutečnosti:
* způsobilost osoby uzavřít manželství, jakož i podmínky jeho platnosti se řídí právem státu, jehož je tato osoba příslušníkem
* forma uzavření manželství se řídí právem místa, kde se manželství uzavírá
* osobní a majetkové vztahy manželů se řídí právem státu, jehož jsou příslušníky; jsou-li manželé příslušníky různých států, řídí se vztahy právem českým
* zrušení manželství rozvodem se řídí právním řádem státu, jehož občany jsou manželé v době zahájení řízení; jsou-li manželé příslušníky různých států, řídí se zrušení manželství rozvodem právním řádem českým; jestliže by bylo třeba použít cizího právního řádu, který by zrušení manželství rozvodem nedovoloval anebo jen za okolností mimořádně tíživých, avšak manželé nebo alespoň jeden z nich žije v České republice delší dobu, použije se práva českého
* vztahy mezi rodiči a dětmi včetně výchovy a výživy se řídí právem státu, jehož příslušníkem je dítě; žije-li dítě v České republice, mohou být tyto vztahy posuzovány podle práva českého, je-li to v zájmu dítěte.
Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud nestanoví něco jiného mezinárodní
smlouva, kterou je Česká republika vázána.
V rámci rodiny, stejně jako v ostatních právech a povinnostech, jsou si muž a žena zcela rovni, o záležitostech rodiny rozhodují manželé společně. Manželé mají právo na stejnou životní úroveň a mohou žádat výživné.
Na výchově dětí by se měli oba rodiče účastnit stejným dílem. Rodiče mají vůči svým dětem vyživovací povinnost. Tato povinnost trvá do té doby, než jsou děti samy schopny se živit. Oba rodiče přispívají na výživu svých dětí podle svých schopností, možností a majetkových poměrů. Podle českého práva mají děti manželské a nemanželské stejná práva a povinnosti.
1.1 Matriky a jejich působnost
Matrika je státní evidence narození, uzavření manželství, registrace partnerství a úmrtí fyzických osob na území České republiky a narození, uzavření manželství a úmrtí, k nimž došlo v cizině, jde-li o státní občany České republiky. Matrika se dělí na matriku narození, pro kterou se vede kniha narození, na matriku manželství, pro kterou se vede kniha manželství, matriku registrovaného partnerství, pro kterou se vede kniha registrovaného partnerství, a matriku úmrtí, pro kterou se vede kniha úmrtí.
Do matričních knih se zapisují další skutečnosti, jimiž se mění a doplňují zápisy v matriční knize.
Z provedených zápisů v matriční knize se vydávají matriční doklady, tj. rodný list, oddací list a úmrtní list a doklad o registrovaném partnerství.
Matriční úřady jsou obecní úřady, městské úřady, v hlavním městě Praze úřady městských částí, v územně členěných statutárních městech úřady městských obvodů nebo úřady městských částí a pro území vojenských újezdů újezdní úřady, které určilo a jejich správní obvody vymezilo Ministerstvo vnitra prováděcím právním předpise.
1.2 Uzavření manželství (podmínky)
Manželství se uzavírá svobodným a úplným souhlasným prohlášením muže a ženy o tom, že spolu vstupují do manželství, učiněným před matričním úřadem, před úřadem, který není matričním úřadem, je-li jeden ze snoubenců přihlášen k trvalému pobytu v jeho správním obvodu, nebo před orgánem církve či 
náboženské společnosti, oprávněné k tomu zvláštním předpisem. Prohlášení se činí veřejně a slavnostním způsobem v přítomnosti dvou svědků.
Snoubenci vyplní před uzavřením manželství předepsaný tiskopis a předloží jej matričnímu úřadu, v jehož správním obvodu má být manželství uzavřeno. K tiskopisu připojí stanovené doklady. Církevní sňatek může být uzavřen až poté, kdy snoubenci předloží oddávajícímu osvědčení o tom, že splnili všechny požadavky zákona pro uzavření platného manželství. Osvědčení nesmí být starší tří měsíců a vydá je matriční úřad, v jehož správním obvodu bude manželství uzavřeno.
Manželství nemůže být uzavřeno se ženatým mužem nebo vdanou ženou, nemůže být uzavřeno mezi předky a potomky a mezi sourozenci; totéž platí o příbuzenství založeném osvojením, pokud osvojení trvá. Nezletilá fyzická osoba starší 16 let, osoba, jejíž způsobilost k právním úkonům je rozhodnutím soudu omezena, nebo fyzická osoba stižená duševní poruchou, která by měla za následek omezení způsobilosti k právním úkonům, připojí k předepsanému tiskopisu rozhodnutí soudu o povolení uzavřít manželství.
Pokud jsou předkládané doklady vystaveny orgány cizích států, předkládají se s úředním překladem do českého jazyka a musí být opatřeny potřebnými ověřeními:
Ověřování veřejných listin
Všechny cizojazyčné listiny předkládané k žádosti o vízum či povolení k pobytu musí být buď
· superlegalizovány neboli opatřeny legalizační doložkou, kterou provádí zastupitelský úřad ČR v zahraničí. Potvrzuje tím, že daná listina byla vystavena či ověřena oprávněnou osobou/příslušným úřadem a ověřuje pravost podpisů a otisků úředních razítek a pečetí na této veřejné listině. Superlegalizace se nevyžaduje v případě, že tak stanoví mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána; nebo
· opatřeny doložkou o ověření apostillou (k listině připojené úřední potvrzení) – v tomto případě listina nemusí být ověřena zastupitelským úřadem ČR v zahraničí, ale konečné ověření provádí v zemi, ve které byla listina vystavena, tzv. apostilní orgán. Potvrzuje vydání listiny příslušným úřadem a její věrohodnost. Apostille vydávají státy, které přistoupily k Úmluvě o zrušení požadavku ověřování cizích veřejných listin uzavřené v Haagu 5. 10. 1961 nebo
· osvobozeny od požadavku na vyšší ověření, pokud tak stanoví platná mezistátní smlouva. Informaci o tom, zda je třeba provedení superlegalizace, zajištění apostilly nebo není nutné předkládané listiny ověřovat, je možné zjistit telefonickým dotazem na zastupitelském úřadu ČR.
Matriční úřad může potřebná ověření listin prominout, je-li jejich opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou.
Pokud chce uzavřít sňatek cizinec, je povinen před uzavřením manželství předložit matričnímu úřadu mimo jiné potvrzení o oprávněnosti pobytu pro účely uzavření sňatku, vydané oddělením cizinecké policie.
Příjmení žen se tvoří v souladu s pravidly české mluvnice. Při zápisu uzavření manželství lze na základě žádosti cizinky, jíž se uzavření manželství týká, uvést v matriční knize příjmení, které bude po uzavření manželství užívat, v mužském tvaru.
Občané homosexuální orientace mohou uzavřít registrované partnerství, které jim přináší některá práva a povinnosti blízké stavu manželství (zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, platný od 1. července 2006).
1.3 Rozvod
V České republice existuje možnost rozvodu. Manželství rozvádí soud. Před rozhodnutím o rozvodu manželství je nutné vypořádat následnou péči o nezletilé děti. V České republice jsou možné dva typy rozvodů, tzv. nesporný rozvod a sporný (ztížený) rozvod.
U nesporného rozvodu je celá procedura značně zrychlena a zjednodušena. Pokud
- manželství trvalo nejméně rok,
- manželé se na rozvodu vzájemně domluví,
- nejméně šest měsíců spolu nežijí a
- vypořádají si vzájemná majetková práva a práva k dětem,
soud manželství rozvede, aniž by zkoumal, zda je manželství trvale a hluboce rozvráceno.
V případě sporného rozvodového řízení (kdy jeden z manželů s rozvodem nesouhlasí, popř. pokud si nejsou manželé schopni upravit vzájemné poměry po rozvodu) platí, že soud může manželství na návrh některého z manželů rozvést pouze, pokud je manželství trvale a hluboce rozvráceno. Soud rozhodne až po jednání, ke kterému budou předvoláni rodiče a opatrovník dítěte zvlášť ustanovený pro toto řízení. V určitých výjimečných případech nemusí soud manželství rozvést.
Před rozhodnutím, kterým se rozvádí manželství rodičů nezletilého dítěte, upraví soud práva a povinnosti rodičů k dítěti pro dobu po rozvodu a určí, komu bude dítě svěřeno do výchovy a jak má každý z rodičů přispívat na jeho výživu. Jsou-li oba rodiče způsobilí dítě vychovávat a mají-li o výchovu zájem, může soud svěřit dítě do společné, popřípadě střídavé výchovy obou rodičů, je-li to v zájmu dítěte a budou-li zajištěny jeho potřeby.
Rozvodem nezaniká vyživovací povinnost k dítěti. Má-li jeden z rodičů za to, že vyživovací povinnost není plněna dostatečně, může se obrátit na soud a zažádat o úpravu vyživovacích poměrů. Výživné na dítě lze upravit nejenom v případě rozvodu manželství, ale také pokud jeden z rodičů neplní vyživovací povinnosti dobrovolně a manželství trvá.
Svěří-li soud dítě do výchovy jednoho z rodičů, může také upravit styk druhého rodiče, popř. prarodiče nebo sourozence s dítětem, vyžaduje-li to zájem na jeho výchově a poměry v rodině. Přednost před soudní úpravou styku má dohoda rodičů, která nevyžaduje schválení soudu. Děti mají právo na stejnou životní úroveň jako jejich rodiče. Na soud se mohou kvůli výživnému obrátit i nesezdaní rodiče nezletilého dítěte, tj. nejen manželé.
Rozvedený manžel (žena i muž), který není schopen sám se živit, může žádat od bývalého manžela, aby mu přispíval na přiměřenou výživu podle svých schopností, možností a majetkových poměrů.
1.4 Narození dítěte cizinci
Narození dítěte je povinno oznámit matričnímu úřadu zdravotnické zařízení, v němž byl porod ukončen; nebyl-li porod ukončen ve zdravotnickém zařízení, oznámí narození lékař, který jako první poskytl při porodu nebo po porodu zdravotní péči. Příslušný k provedení zápisu narození do knihy narození je matriční úřad, v jehož správním obvodu se dítě narodilo. Matrikář provede zápis do knihy narození a vystaví dítěti rodný list. Současně matriční úřad oznámí narození dítěte evidenci obyvatel.
Platná legislativa poskytuje dítěti cizince legálně pobývajícího na území ochranu tím, že se jeho pobyt po narození automaticky považuje za přechodný. V případě dítěte státního občana České republiky, jehož matkou je cizinka s povoleným pobytem na našem území, stává se místem jeho trvalého pobytu, pokud se rodiče nedohodnou jinak, adresa příslušného úřadu, v jehož územním obvodu se dítě narodilo.
Tato ochrana je však časově omezená a rodič musí po narození do maximálně 60 dnů požádat za svoje dítě o udělení víza/povolení k dlouhodobému či trvalému pobytu. Je-li v uvedené lhůtě podána žádost o povolení trvalého pobytu, považuje se pobyt dítěte od narození za trvalý. V případě vycestování rodičů s dítětem mimo území ČR se jeho pobyt považuje za přechodný.
Dítě narozené rodičům, kteří na území ČR pobývají na vízum (zejména na tzv. dlouhodobé vízum nad 90 dnů), není účastné veřejného zdravotního pojištění, i když rodiče, např. z titulu zaměstnání, pojištěni jsou. Na základě účasti matky v systému veřejného zdravotního pojištění je hrazen porod a péče o dítě do 5 000 Kč. To znamená, pokud je porod bez komplikací. V případě jakékoli sebemenší komplikace potom není zdravotní péče poskytnutá dítěti, ať je jakkoli nezbytná, hrazena z pojištění a rodičům může být účtována ve smluvních cenách. Pro takovéto případy vytvořila PVZP, a. s., nový produkt, v rámci kterého těhotná matka hradí o něco vyšší pojistné a dítěti je pak hrazena péče ve výrazně větším rozsahu. Upozorňujeme ale, že pojištěnci, kteří jsou účastni veřejného zdravotního pojištění, nejsou pojištěni u PVZP, a. s., a proto doporučujeme, aby se obrátili na PVZP, a. s., pro podrobnější informace o tomto produktu.
Pokud se dítě narodí bez krytí v rámci tohoto produktu Pojiš_ovny VZP, a. s., platí následující. Pro toto dítě je třeba uzavřít dlouhodobé smluvní zdravotní pojištění (záleží ovšem na rodičích, jestli uzavřou pojištění nebo budou zdravotní péči platit v hotovosti). Dítě musí absolvovat vstupní prohlídku, kterou hradí rodič dítěte z vlastních finančních prostředků. Na základě této prohlídky pojiš_ovna uzavře smlouvu o zdravotním pojištění dítěte a určí výši pojistného. Pojišťovna poté vystaví dítěti průkaz pojištěnce. Péči o dítě v porodnici je třeba hradit hotovostí, poněvadž smlouva bude uzavřena až po vstupní prohlídce dítěte.
1.5 Úmrtí blízké osoby
Příslušný k zápisu úmrtí do matriční knihy je matriční úřad, v jehož správním obvodu fyzická osoba zemřela. Úmrtí oznámí matričnímu úřadu prohlížející lékař na listu o prohlídce mrtvého, na jehož základě matrikář provede zápis do knihy úmrtí a vydá úmrtní list - členům rodiny zesnulého (manžel, rodiče, děti, prarodiče a vnuci) nebo jeho sourozencům anebo zplnomocněným zástupcům.
Poté se pozůstalí musí obrátit na pohřební službu a objednat pohřeb v České republice, nebo musí objednat převoz zesnulého za hranice České republiky. Bližší informace poskytne kterákoliv pohřební služba.
Odkazy na podrobné zdroje informací:
Podrobnější informace o matrikách vám poskytnou na obecním či městském úřadě v místě vašeho bydliště, popř. využijte
Portál veřejné správy – http://portal.gov.cz (_Občan _Občan a stát _Osobní údaje _Matriky), kde mimo jiné naleznete, jak postupovat v případech vydávání matričních dokladů, nahlížení do matričních knih, vydání potvrzení o skutečnostech zapsaných v matriční knize apod.
internetové stránky Ministerstva vnitra – http://www.mvcr.cz (_Rady a služby_Matriky – matriční úřady)
Podrobné informace o uzavření manželství vám poskytne nejbližší matriční úřad, popř. navštivte:
internetové stránky Ministerstva vnitra – http://www.mvcr.cz (_Rady a služby_Manželství)
Portál veřejné správy – http://portal.gov.cz (_Cizinec _Manželství nebo _Občan _Rodina _Manželství), kde naleznete podrobné instrukce, jak postupovat v případech uzavření manželství, uzavření občanského manželství, uzavření církevního manželství, uzavření manželství s cizincem apod.
Informační publikace pro cizince Česká republika
Ministerstvo práce a sociální věcí, 2006
